KTM 990 SuperDuke vs. Yamaha FZ1
KTM 990 SuperDuke vs. Yamaha FZ1
Měli jsme v redakci dvojici streetfighterů, kteří sice patří do stejné kategorie litrových naked biků, ale každý motocykl je zcela odlišný. Vyhraje rakouský ostrý dvouválec do V s výkonem 120 k nebo japonský řadový čtyřválec s výkonem 150 k? Byl to boj…Japonský výrobce motocyklů, společnost Yamaha, od loňského roku útočí na zákazníky modelem FZ1 a FZ1 Fazer, které navazují na oblíbený FZS 1000. Ostré křivky v moderně střiženém provedení a motor s původem v supersportu YZF-R1 a výkonem 110 kW (150 k) povyšují tuto modelovou řadu zase o pořádný kus výše.
Naopak KTM poskládalo silničního řváče, model 990 SuperDuke, před pár lety a při světové premiéře doslova šokovalo motocyklový svět. Základem se stal modernizovaný motor LC8, který má díky zvětšenému objemu na 999 cm3 a elektronicky řízenému přímému vstřikování paliva výkon 88 kW (120 k). SuperDuke zboural všechny konvence a jde vlastní designovou cestou, což je jen dobře.
Který z nich se nám v redakci bude líbit více? Rakousko nebo Japonsko? Ostrý dvouválec do V proti špičkovému řadovému čtyřválci? Otázek je mnoho, odpovědi snad sami najdete v testu, při kterém mi pomáhal kolega Ondřej Helešic.
Yamaha FZ1
Agresivita, čistota a jednoduchost provedení jsou slova, která stručně charakterizují vzhled stroje. Bojový postoj a čišící sebevědomí je podpořeno žlutou barvou s černými pruhy připomínajícími rozzuřeného vosího samce, kterého odháníte od své zmrzliny. Přední světlomet s čirou optikou a ostře řezaným tvarem dodává masce zlý výraz.
Žihadlo, v podobě dvojice zadních svítílen, jasně naznačuje připravenost k útoku. Mohutná nádrž, široká řidítka a macatý výfuk zvýrazňují „svaly“ motorky. Třeba i takhle mohli přemýšlet designéři Yamahy při tvorbě zadání na téma streefighter. Výsledek se dle mého názoru velmi povedl.
Osedlání mašiny je pohodovou záležitostí i pro bikery menších postav. Spíš než s výškou sedla budou omezováni šířkou motocyklu. Přestože je sedlo ploché, je příjemné a dá se na něm najít více poloh, ve kterých vydržíte i delší cesty bez bolesti sedacích partií.
Řídítka jsou sice umístěna v ideální poloze, ale jejich zakřivení zalamovalo nepřirozeně zápěstí. Je to drobný detail, ale po delší cestě to začalo lehce vadit. Přehledný LCD displej s ukazatelem rychlosti, ujetých kilometrů či hodin, je sladěn s analogovým otáčkoměrem v jeden funkční celek. Mléčné podsvícení vypadá ve tmě opravdu exkluzivně. Motorka není vybavena žádnými „zbytečnostmi“, je na ní jen to, co opravdu potřebujete. Zato servírováno na zlatém podnose. Na ovládacích prvcích či ergonomii jsem neshledal nic co by mi vadilo. Snad jen zrcátka neposkytují zrovna ideální přehled o situaci za vámi, ale to je tak vše, co by se dalo stroji vytknout.
Mohutná koncovka sériového výfuku basuje v uchu lahodícím rytmu a s přidáním plynu se rozeřve tygr vrhající se na svou kořist. Řadím za jedna a s najednou vysokým sebevědomím vyjíždím vstříc městskému provozu. Originální vzhled FZ-1 doprovázen dravým zvukem vzbuzuje u kolemjdoucích značný zájem.
Jízdní dojmy: YamahaFZ1
každé křižovatce se rázem stávám středem pozornosti, ostatně jako při celém exhibičním průjezdu městem. Motocykl se v nízkých otáčkách chová vzorně, pouze reakce vstřikovací jednotky na pootočení zavřeného plynu je poněkud pomalejší. Následkem je občasné pocukávání strojem. Je to ovšem otázka cviku a po chvíli jízdy si s tím poradíte.
Po větším přidání plynu zjišťuji, že reakce motoru není až tak silná, jak jsem původně čekal. Motoru chvíli trvá, než vystrčí své drápky. Nevadí, o to víc je příjemnější jízda městem v nízkých otáčkách. Kolem 5 tisíc otáček se vše mění, síla prudce narůstá a od hranice 7 tisíc otáček letíte vpřed jak balistická střela.
Po opuštění města a zbavení se obdivných pohledů zakouším slasti vytočeného motoru. Dojem z tahu a rychlosti je ke všemu umocněn „cestovnější polohou“ a absencí větrného štítku. Takže se po chvíli šílené smršti topím v adrenalinu a raději zklidňuji jízdu. Při delší cestě po dálnici se dá pohodlně držet rychlost na 140 km/h, aniž byste další den cítili únavu v krčních partiích. Možná díky příplatkovému štítku, který kryje palubní desku a snad i trochu napomáhá lepšímu proudění vzduchu.
Při sportovnější jízdě po zatáčkovitých okreskách mi chvíli trvalo, než jsem si zvykl na širokou nádrž a smířil se s tím, že se sní při prudkém brzdění budu „mazlit“ víc, než bych chtěl. Je to dáno plochým tvarem sedla spíš, než velikostí nádrže samotné. V hlubokých náklonech se FZ-1 cítí sebejistě i v místech s ne zrovna kvalitním povrchem. Ani zde podvozek neprojevoval jakékoli tendence k neposlušnosti. V případě potřeby je však možné jednoduše změnit nastavení podvozku. Přední USD vidlice má oddělené seřizování tlumení odskoku a komprese na každé vidli zvlášť. Zadní klasická kyvná vidlice je doplněna standardním centrálním tlumičem. Osvědčenému brzdovému systému není rovněž co vytknout. Přesto, že brzdy nejsou radiální, jsou na vysoké úrovni. Přední čtyřpístky na 320mm kotoučích se umí pěkně tvrdě zakousnout, přesto jsou perfektně dávkovatelné a určitě nezklamou za žádné situace.
Spolujezdec: Na zadním sedle Yamahy jsem měl možnost ujet něco kolem 120 km. Přes původní rozpaky mě poloha a relativní komfort na zadním sedle příjemně překvapil. Přestože sedlo vypadá nepohodlně, je dobře tvarované a příjemně měkké. Poloha stupaček bude vadit vyšším postavám, ale při mých 175 cm mi byly tak akorát. Ani vysoko, ani moc vzadu. Absence madla je na tomto stroji pochopitelná, proto jsem se smířil s tím, že se budu muset přidržovat pilota a opírat se o nádrž. Při prudkém brzdění dostávalo zápěstí od nádrže hodně zabrat, ale to se naštěstí dělo jen výjimečně. Na velké cestování se spolujezdcem tento stroj není, ale kratší výlety nebudou problém.
KTM 990 SuperDuke
Nezaměnitelný vzhled a osobitý styl. To je SuperDuke. Žádné změkčelé rysy, pěkně ostré hrany všude, kam se podíváte. Přední maska je vybavena dvojicí svítilen umístěných nad sebou, vysoká plastová nádrž, a široká řídítka dávají stroji nahrbený bojový postoj.
Štíhlá a krátká zadní partie je opticky zakončená dvojicí koncovek výfuku svedenými pod sedlo. Špičaté zadní světlo budiž třešničkou na pomyslném dortu krásně zpracované zádě. Aby vzhled stroje byl dotažen k dokonalosti, nesmí chybět „kousek plastu“ pod motorem. Zdvojený klín je tak ostře střižený, že by sním šel i asfalt frézovat. Zatraceně drsný stroj tenhle SuperDuke!
Po nasednutí na KTM hned poznáte vyšší polohu sedla. Ve srovnání s Yamahou je to znatelný rozdíl. Stejně jako v umístění řídítek. Ty jsou na SuperDukovi také vysoko. „Nemůžu se ubránit dojmu, že jsou z něj cítit endurácké geny“ shrnuje stručně kolega své první pocity. Nezbývá mi jinak, než souhlasit. Pocitově je posez někde na pomezí tříd naked bike a motard. Není to nic co by mi vadilo, dává to stroji aspoň punc originality.
Klasické ovládací prvky a standardní KTM palubka už nemůže překvapit, ale ani zklamat. Je na ní vše, co potřebujete, pěkně čitelné a přehledné, jen to oranžové provedení se příliš nehodí k černému lakování stroje. K barevnému provedení kapotáže oranžová-černá se hodí lépe. Zato hrubý zvuk dvouválce je přesně to, co SuperDukovi sluší a dotváří jeho charakter pravého pouličního rváče, který vyzývá soky k poměření sil.
Jízdní dojmy s KTM 990 SuperDuke
Není co řešit, řadím a dávám plný plyn… Hups… To je síla! Tam, kde Yamaha „bojovala“ s překonáváním nízkých otáček, se rve KTM hned od začátku jako zuřící pitbull. Sílá motoru je obrovská a konstantní až k hranici 9 tisíc otáček. Tah motoru je opravdu excelentní a to od nejnižších otáček.
Pokud se otáčky ustálí pod hranicí 4.000 ot/min., je chování motoru velice neklidné. Má tendence buď zpomalovat nebo zrychlovat, nic mezi tím. V kombinaci s tvrdým podvozkem je průjezd městem hodně podobný krocení rozzuřeného býka na rodeu. Udržet rychlost v blízkosti povolené hranice je téměř nemožné. Je to jakoby vás stroj dráždil k tomu, abyste mu naložili plný plyn a nechali ho ukázat co umí.
Kde se SuperDuke cítí opravdu skvěle jsou okresní silnice plné zatáček. Tady asi nejvíce oceníte skvělou ovladatelnost, sílu litrového motoru a stabilitu podvozku od společnosti WP. I zde působí KTM ve srovnání s Yamahou hodně dravě a neposedně. Při vysedávání do zatáček mi stroj dával jasně najevo, že on není ten, kdo se nechá jen tak vodit. Radši než ho rozčilovat šplháním po jeho vysoko umístěném sedle, je lepší zůstat v klidu a nechat ho, ať si tu zatáčku projede on s vámi. Jakmile si zvyknete na trochu odlišný styl jízdy, jste najednou největší kámoši a hravě „zlikvidujete“ vše, co vám zavazí v cestě. KTM jednoduše vyžaduje odlišný způsob vedení, aby byla stejně „poslušná“ jako konkurenční Yamaha.
Dálnici zvládá stroj velmi hravě, ovšem s pilotem je to horší. Po hodinovém letu dálnicí jsem při zastávce na benzinové pumpě vážně uvažoval o vyztužení zádových partií tyčí od mopu nalezeném na WC. Absence jakéhokoli krytí proti větru je při rychlostech nad 130 km/h hodně znát.
Při snahách držet rychlost na povolené hranici jsem opět řešil dilema, zda jet s hodně vytočeným motorem a zvyšovat tak již dost velkou spotřebu, či znovu trpět tancem pocukávajícího motoru v nízkých otáčkách. Jistě uhádnete, že ani jedna z možností není správná… ano, mašina chce jet, přidávat, brzdit a ne stagnovat na určité hranici. Inu stroj pro opravdové chuligány!
Velkým zklamáním, přesněji rozčarováním pro mne byla spotřeba a sní spojený dojezd. Při průměrné spotřebě 8,2 l/100km zabliká hladové oko po ujetí cca 100 km. Nádrž, ač na první pohled nevypadá, je malá, objem 15 l opravdu nestačí. Tankovat 4× za dopoledne je poměrně otravná záležitost.
Zpět od kritiky, opět přejdu k pochvalám, které si zaslouží systém odpružení od firmy White Power. Plně nastavitelné komponenty umožňují velkou škálu nastavení dle stylu jízdy či váhy jezdce. Bohužel pro nás, některé naše silnice jsou v takovém stavu, že i nejměkčí nastavení je pocitově tvrdé. Stejně kvalitní jako odpružení stroje je i brzdový systém od firmy Brembo. O bleskové zastavení stroje v nouzi největší se vpředu starají dva kotouče o průměru 320 mm s čtyřpístkovými brzdiči. Ostrý a přesný nástup brzdného výkonu, navíc perfektní dávkování je přesně to, co od brzd každý očekává.
Spolujezdec: Stručně, lepší svezení bylo u FZ1. Ptáte se jistě na důvod tvrzení, pojďme na to. Pasažér při jízdě na SuperDuku měl méně místa a sedlo bylo tvrdší. Odemykání zámku od sedla umístněné přesně uprostřed spolujezdcova místa zpočátku jízdy nevadí, ale po zhruba 20 km mě začalo tlačit. Stupačky byly výše položené a celkový posez nebyl tak uvolněný, jako u Yamahy. Na druhou stranu mít za spolujezdkyni nějakou menší slečnu, možná by neměla problémy jako my v redakci.
Konečný verdikt, plusy a mínusy
S kolegou Ondřejem jsme se shodli, že tento test nemá ani vítěze ani poraženého. Oba motocykly kromě obsahu motoru a zařazení do kategorie naked nemají společného skoro nic.
Jsou jako oheň a voda, černá a bílá. Záleží na každém co má rád. Jestli klidnou a vyrovnanou sílu FZ-1, která je více univerzální, nebo rozzuřený, až brutální výstup Superduka. Jasné je, že každý stroj zaujme již při prvním pohledu a nedá se říct, že by jeden vyčníval nad druhým.
Pro ty, kteří chtějí vyjet na delší cesty se spolujezdcem, stejně jako zahanbit kámoše na oblíbené silnici, bude asi lepší Yamaha FZ1. Těm, kteří chtějí zraň hromadného ničení na krátké vzdálenosti s vysokým sebevědomím bude spíš vyhovovat KTM 990 SuperDuke.
Plusy a mínusy pro Yamahu FZ1
+ výkon motoru v druhé polovině otáček
+ moderní design
+ spotřeba
+ cena
- tvar nádrže
- zakřivení řídítek
Plusy a mínusy pro KTM 990 SuperDuke
+ zátah motoru v celém spektru otáček
+ neotřelý vzhled
+ hmotnost
+ exkluzivita
- spotřeba
- prostor pro spolujezdce
- cena
Technické údaje
Technické údaje | KTM 990 SuperDuke | Yamaha FZ-1 |
Celkové rozměry | nz | 2 140×770×1 060 mm |
Rozvor / výška sedla | 1 450 mm / 850 mm | 1 460 mm / 815 mm |
Motor, objem | 4taktní 2válec do V, 999 cm3 | 4taktní řadový 4válec, 998 cm3 |
Vrtání x zdvih | 101×62,4 mm | 77,0×53,6 mm |
Kompresní poměr | 11,5:1 | 11,5:1 |
Počet ventilů / chlazení | 8 / kapalina | 20 / kapalina |
Výkon | 88 kW (120 k) / 9 000 ot./min | 110 kW (150 k) / 11 000 ot./min |
Točivý moment | 100 Nm / 7 000 ot./min | 106 Nm / 8 000 ot./min |
Převod / převodovka | řetěz / 6stupňová | řetěz / 6stupňová |
Rozměr a typ kol | 17palcová, litá | 17palcová, litá |
Rozměr pneu (vpředu/vzadu) | 120/70 ZR17, 180/55 ZR17 | 120/70 ZR17, 180/55 ZR17 |
Brzdy vpředu | 2× kotouč 320 mm, 4píst. třmeny | 2× kotouč 320 mm, 4píst. třmeny |
Brzdy vzadu | 1× kotouč 240 mm, 1píst. třmen | 1× kotouč 245 mm, 1píst. třmen |
Přední vidlice | USD vidlice, průměr 48 mm | USD vidlice, průměr 43 mm |
Zadní odpružení | kyvná vidlice, Monoshock | kyvná vidlice, Monoshock |
Nádrž | 15 l | 18 l |
Průměr. spotřeba v testu | 8,2 l na 100 km | 6,9 l na 100 km |
Suchá hmotnost | 186 kg (s náplněmi a bez paliva) | 194 kg |
Cena (květen 2007) | 368 100 Kč | 275 000 Kč |
KTM 990 SuperDuke
Yamaha FZ1