Jdi na obsah Jdi na menu
 


Yamaha YZF R6R

23. 1. 2008

Yamaha YZF R6R: osudová přitažlivost

Novinka loňského roku, supersportovní Yamaha R6R, se mimořádně podařila: atraktivní design a nabroušený motor s výkonem 98 kW (133 k) v 14 500 ot/min. Nás zajímalo, jaká je bude v týdenním testu, a nechybí ani srovnání s YZF-R1.

Čtvrtá generace supersportovního motocyklu Yamaha YZF R6R byla v řadě testů chválena a ve srovnávacích soubojích řadu protivníků porazila. První ochutnávku dojmů s R6R jsme zažili na akci Yamaha Summer Festival 2006, který se konal loni v červnu na brněnském Masarykově okruhu. Sportovní motocykl nás velmi zaujal a sám jsem byl velmi zvědav, jak se tento stroj osvědčí v běžném provozu při každodenním ježdění. Je tato Yamaha opravdu tak ostrá a ultimativní, že se hodí jen na okruh? Nebo se s ní dá jezdit i po městě a o víkendech na chatu? To se dozvíte v našem testu.

Představení Yamahy YZF R6R

Japonský výrobce motocyklů Yamaha připravil pro zákazníky tři barevné verze modelu R6R: černá (Midnight Black), modro-bílá (Yamaha Blue) a bílo-červená (Competition White). Kdo chce šelmu s klidným vzhledem, vybere si elegantní černou; pravým opakem je agresivní bílo-červená, která přitahuje pohledy všech řidičů a kolemjdoucích. „Zlatou střední cestu“ pak tvoří zmiňovaná modro-bílá kombinace provedení kapotáže. My měli k testu zapůjčenou krásku v bílém s červenými doplňky kostýmu.

Přední klínovité světlomety jsou rozděleny vstupem pro náporové sání, které vzdáleně připomíná písmeno Y. Pěkný detail tvoří špice malého plexiskla, kde je umístněno parkovací světlo. Pod maskou jsou dva ostré rohy, které se rozbíhají po bocích kapotáže. Plastové šatičky sportovního motocyklu jsou poskládány z řady dílů, které se dají v případě poškrábání vyměnit. Je to praktické a šetří náklady: nemusíte kupovat např. monolit celé pravé stany kapoty, stačí objednat jen odřené díly. Komponenty mají perfektní japonskou přesnost slícování, člověk si musí prohlédnout motocykl pěkně z blízka, aby viděl jednotlivé kousky a spáry kapotáže.

Za klenutou nádrží na 17,5 l paliva je dělené sedlo a štíhlá záď se zužuje do špičky. Sedlo pro spolujezdce jsme v našem testu vyměnili za plastový kryt (krovku), R6R opravdu není ideálním dopravním prostředkem pro dva cestující. Pod sedlem je zadní brzdové světlo s LED a rozporuplný držák blinkrů a registrační značky. V tomto bodě je nutno podotknout, že motocykl musel splnit homologační normy a design musel jít stranou. V provozu jsem ale viděl celou řadu er-šestek, kde si jejich majitelé zadní držák přepracovali k obrazu svému.

Nový hliníkový rám Deltabox je oproti svému předchůdci opět o něco lehčí, pevnější a má lepší vlastnosti. O přední odpružení se stará plně nastavitelná upside-down vidlice se zdvihem 120 mm, vzadu je masivní prohnutá kyvná vidlice s centrální tlumící jednotkou, kde si každý biker může nastavit předpětí, útlum a kompresi. Brzdový systém obsahuje dva kotouče o průměru 310 mm s radiálními třmeny vpředu, vzadu je jeden menší kotouč. Sedmnáctipalcová kola s disky z lehkých slitin byla obuta do polozávodních pneumatik Metzler Racetec K2 (Medium).

Yamahu R6R pohání kapalinou chlazený řadový čtyřválec o objemu 599 cm3. Čtyřdobý agregát se čtyřmi ventily na válec a rozvodem DOHC má výkon 98 kW (133 k) v 14 500 ot/min. Maximální točivý moment 68 Nm nastupuje v 12 000 ot/min. Výkon se přenáší přes šestistupňovou převodovku a řetěz na zadní kolo.

Pozice za řídítky, sedlo a palubka

Před usednutím za řídítka malé kompaktní šestky jsem přemýšlel, zda se na ni se svými 191 cm poskládám a jaká bude cesta po dálnici domů. K motocyklu YZF R6R jsem přistupoval s tím, že delší jízdy budou pro mne peklo, ale po dvouhodinové jízdě jsem kupodivu nebyl rozlámaný jak puzzle. Své obavy bych přirovnal ke slavnému výroku: „Veni, vidi, vici…“ – Sedl jsem, nastartoval jsem, odjel jsem.

Pozice za řídítky je pro řidiče vyšší postavy (>180 cm) pochopitelně ještě ortodoxnější než u menších bikerů, ale po pár kilometrech jsem se s motocyklem dobře seznámil a všechny ovladače byly na správném místě. Byl jsem sice ve všech směrech na motorce „zmáčknutý“, ale dalo se to přežít. Když to hodnotím s odstupem pár dnů, zjišťuji, že můj respekt a obavy z malé eR-šestky byly větší, než bylo ve skutečnosti třeba.

Poslední postřeh z pozice za řídítky směřuje k dělenému sedlu. Když jsem na R6R jezdil na brněnském okruhu, měl jsem za zadkem druhé sedlo. Pro redakční test jsem si nechal na požádání nacvaknout kryt (krovku) a moje zkušenost je jasná: když jsem pořádně zahal za plyn, o druhé sedlo jsem se lépe opřel.

Palubní deska mi silně něco připomínala a v momentě, kdy jsem mohl přesednout na silnější sestřičku, Yamahu R1 (modelový rok 2004), bylo vše jasné. Jedná se o stejný modul s velkým otáčkoměrem uprostřed a displejem na každé straně. Rozdíl je v pouze číslování a podsvícení: R1 má modré diody a má displej do 15 tis. otáček, R6R má otáčkoměr ocejchován do 20 tis. otáček a bude na vás mrkat červeně, koketka jedna…

Zvuk, motor, jízdní dojmy

Po nastartování se z krátké koncovky ozve klasický drnčivý zvuk menšího řadového čtyřválce. Přidáte plyn a zvuková kulisa pěkně zesiluje. Od zhruba 7 000 otáček se drnčení proměňuje v chrapot a od cca 11 tis. přechází do vysokootáčkový jekot. Pokud vás nezačínají bolet uši, nebojte se ještě přidat a zvuk vám předvede další dvě oktávy jako operní pěvkyně v nejlepších letech či poplašná hasičská siréna.

Zvuková kulisa patří rozhodně mezi klady motorky R6R, byl jsem příjemně překvapen, co všechno ta prťavá koncovka „zazpívá“. A to navíc má v sobě lambda sondu, katalyzátor a splňuje emisní normu euro 3.

Průběh tahu motoru je lineární, pěkně vyhlazený, až k hranici 14 tis. otáček, kde agregát rozehraje svou závodní etudku. Výkon ve spodních a středních otáčkách zlepšuje výfuková přívěra, kterou Yamaha označuje jako EXUP. Ideální moment k přeřazení určí magické oko, umístěné vedle otáčkoměru, svým zuřivým blikáním. Na silnici v provozu už v tento moment určitě jedete mimo povolenou hranici, takže zodpovědný řidič spíš než přeřazovat, začne přibrzďovat. Ovšem na závodní trati, to je jiná. Tam jedete, jak Vám R6R bliká…

Na Masarykově okruhu v Brně se supersportovní motocykl s velkou chutí vrhal do zatáček, projíždět šikany a vlásenky byla jedna velká radost. Díky kompaktní koncepci a snadné ovladatelnosti se se mnou obrazně řečeno nikdy nehádal, seznámili jsme se po prvním kole a komunikace mezi mnou a R6R probíhala na dobré úrovni. Vždy jsem věděl, kolik můžu motorce na rovinkách naložit, přesně dávkovat brzdy a jak hluboko ji v zatáčce složit.

V běžném provozu je šestka poslušná, ale vyžaduje velmi přísnou ruku v řízení a díky svému ortodoxnímu pojetí nepřipouští žádnou chybu. Yamaha R6R je „továrnou na emoce“, tohle klišé je dost trefné. Při jízdě po okreskách řidiči nepromine sebemenší zaváhání, ale když jsem jel na pěknou rychlejší projížďku (žádný hazard), motorka mě dokázala vyvolat skvělé dojmy a zážitky.

Plynulosti jízdy přidal elektronicky řízený plyn YCC-T (Yamaha Chip Controlled Throttle), který byl výborně dávkovatelný a anti-hoppingová spojka s přesnou 6tistupňovou převodovkou. Při jízdě jsem si podřadil o dvě až tři rychlosti, pustil spojkovou páčku a žádné zablokované kolo s několikametrovým smykem. Technika si to v klidu přebrala, plný plyn, odlehčení přídě a zmizet za prvním horizontem.

Silnému motoru výborně sekunduje plně nastavitelný podvozek, který uspokojí většinu pilotů. Měkká směs pneumatik Metzler Racetec K2 zajistila velkou přilnavost s povrchem zemským, čímž byl pocit jistoty řízení dotažen do maxima. Hluboké náklony s dokonalou stabilitou za každé situace jsou pro R6R banální záležitostí, takže ani méně zkušení jezdci nemusí mít obavy z neposlušnosti stroje. Radiální brzdiče na přední nápravě plně odpovídají nasazení stroje, tudíž ani v tomto bodě není co vytknout.

Závěr, plusy a mínusy

S eR-šestkou jsme během testu najezdili téměř 1 000 kilometrů a na jednu stranu bych mohl tvrdit, že mi padla do ruky hned, ale na druhou stranu vím, že bych se s ní kvůli své výšce asi nikdy nesžil na 100 procent. Průměrná spotřeba během celého testu byla 6,5–7,0 litrů Naturalu 95 na 100 km.

Díky velmi povedenému designu a výbornému zvukovému projevu k sobě přitahuje značnou pozornost nejen ze strany dívek a dam. Hodláte-li ukájet své závodnické touhy na okruhu nebo jen tak prohánět kámoše na svých oblíbených silnicích, nezbývá než R6R vřele doporučit.

Plusy a mínusy pro Yamahu YZF R6R
+ design, look
+ motor v horní polovině otáček
+ zvuk
- gumové hadice brzdového systému


Technické informace

Technické údaje Yamaha YZF-R6R
Celkové rozměry 2 040×700×1 100 mm
Rozvor / výška sedla 1 380 mm / 850 mm
Motor, objem čtyřdobý, řadový 4válec, 599 cm3
Vrtání x zdvih 67,0×42,5 mm
Kompresní poměr 12,8:1
Počet ventilů / chlazení 16 / kapalina
Výkon 98 kW (133 k) v 14 500 ot./min
Točivý moment 68 Nm v 12 000 ot./min
Převod / převodovka řetěz / 6stupňová
Rozměr a typ kol 17palcová, litá
Rozměr pneu (vpředu/vzadu) 120/70 ZR17, 180/55 ZR17
Brzdy vpředu 2× kotouč 310 mm, radial. 4píst. třmeny
Brzdy vzadu 1× kotouč 220 mm, 2píst. třmen
Přední vidlice nastav. USD vidlice, průměr 43 mm
Zadní odpružení kyvná vidlice, nastav. centrální tlumič
Nádrž 17,5 l
Průměr. spotřeba v testu 6,9 l na 100 km
Suchá hmotnost 161 kg
Cena (květen 2007) 309 900 Kč

http://www.1000ps.at/motkat/r6_1.jpg